 |
|
| Pohádkovým patronem Deštného je vládkyně Orlických hor, princezna Kačenka. Mocná pohádková bytost, která se může zjevit v jakékoliv podobě. Nejčastěji je v pohádkách popisována jako mladá dívka v prostém ustrojení, nebo jako krásná paní v nádherných šatech – skutečná vládkyně. Do vínku jí byla dána veliká moc, kterou využívá pro dobro svých hor a jejich obyvatel. Pokud už musí trestat, snaží se spíše vychovávat, než aby někomu opravdu ublížila. Princezna Kačenka je jednou z postav pohádek z Orlických hor. Někde se v příbězích zjevuje pouze krátce, jen co by poradila, a dál už obyčejné lidičky nechává, ať se o své štěstí postarají vlastním přičiněním. Jindy pomůže v neštěstí, třebas i za pomoci dalších pohádkových postaviček našich hor. Vystupuje tedy jako skutečný genius loci – ochranný duch místa. Je zajímavé, že i když v pohádkách dřívějších německých obyvatel není uváděna přímo princezna Kačenka, nacházíme i v těchto textech vládkyni hor a lesů jako např. mocnou lesní ženu – Waldfrau nebo tajemnou ženu – Hummelfrau. Našim horám prostě vždycky vládla „ženská“. O jejím původu je uváděno několik pohádkových příběhů. Nejstarší podobou je dozajista divadelní hra Aloise Jiráska „Pan Johanes“ (i když poprvé je literárně zachycena v „Babičce“ Boženy Němcové ve vyprávění krkonošské báby kořenářky). A. Jirásek ji představuje jako princeznu prchající před panem Johanesem, tzn. Krakonošem. Václav Šplíchal v knize „Kačenka z Orlických hor“ využil jiné pověsti, kde Kačenka pochází z prosté chaloupky uhlíře a z vůle zvířátek se stává jejich vládkyní. Josef Lukášek ve své sbírce pohádek z Orlických hor, obdobně jako A. Jirásek, představuje Kačenku jako dceru českého krále prchající před nechtěnými ženichy. Po překonání mnoha překážek spolkne Kačenka v kouzelné noci právě vykvetlý květ zlatého kapradí, stává se tak nesmrtelnou a pohádkové bytosti ji přijímají jako vládkyni Orlických hor, v pohádkovém i reálném světě. Princezna Kačenka je krásná mladá žena, s dlouhými, téměř zlatými vlasy,do které se dokonce zamiloval sám krkonošský vládce Krakonoš. Tehdy jí prý nabídl sňatek, ale ona ho odmítla. Ne hned, až po čase. Byl u ní na pár dní na návštěvě coby její host. A tehdy zjistila, že on už je to občas nejen starý mrzout, ale že je i z těch, co tuze neradi slyší jiný názor. Takhle by spolu nemohli vládnout. To by nedělalo dobrotu. Rozhodla se tedy jeho nabídku odmítnout. Chtěla mu to tenkrát nějak rozumně vysvětlit, ale znáte to, mužskej. Hrozně se urazil a se vztekem odešel domů. Přitom ničil všechno, co mu přišlo do cesty. Zůstaly za ním rozbité domy, lesní polomy i rozvodněné horské potoky. Ale po čase si všechno rozvážil a pochopil, že Kačenka je nejen krásná, ale i moudrá. Určitě je lepší být dobrými přáteli než hádajícími se manželi. Tak tedy chodí Krakonoš do Orlických hor navštěvovat svou „milou“, řekněme raději přítelkyni, a spolu se radí, jak vychovávat tu lidskou čeládku, aby horám, přírodě a nezřídka i sama sobě neškodila. Kde Kačenku najdeme. Podle pověstí má Kačenka své sídlo ve Vrchmezí, ale zjevit se může na kterémkoli místě hor. Mnoho času prý také tráví ve své zahrádce, kterou pro ni postavil Krakonoš a přenesl sem mnoho krásných květů ze svých hor. V okolí Hronova a Červeného Kostelce se vypráví, že prý byla ukryta někde na Boru (Polsko – Góry Stolowe), a protože do ní přinášel i kameny z Krkonoš, jsou tam dodnes skalní bludiště. Ale podle místních pohádek a pověstí byla Kačenčina zahrádka na louce hned vedle pralesa Bukačka. Proto tu prý dodnes rostou vzácné chráněné rostliny. Nechceme-li Kačenku rozzlobit, nebudeme je trhat. Stačí, když se pokocháme jejich krásou na louce, a chceme-li je někomu přece jenom ukázat, použijme raději fotoaparát nebo kameru. |
|
| Razítkovací místa: | |
| Ateliér zvonaře a hrnčířky, čp. 156 (v otevírací době), tel. 603 204 111 | |
| Autokemp Zákoutí (Po-Ne 9-17), tel. 494 663 335 | |
| Informační centrum pod Sjezdovkami (v otevírací době), tel. 492 601 601 |