Skip to content
Čeština (Česká republika)Deutsch (DE-CH-AT)Polish (Poland)English (United Kingdom)
Val - strážce pomezí Tisk Email
val_strazce_pomezi
Koncem 11. a počátkem 12. století docházelo k postupné kolonizaci Orlických hor a jejich podhůří. V kronikách se dočteme o významu klášterů Orlík (dnes Klášterec nad Orlicí) a Svaté Pole (dnes obec Klášter nad Dědinou) i rodů Drslaviců a pánů z Drnholce.
Tenkrát za onoho času začínali lidé pronikat do obtížně dostupných, dosud neobydlených oblastí, především údolími říčních toků. Z jejich přístupových cest postupně vznikaly obchodní stezky, které však v žádné době nedosáhly významu zemských stezek, jako byla například stezka kladsko-polská, procházející dnešním Náchodskem, či stezka trstenická, vedoucí okolím Litomyšle. Obě se totiž vyhýbaly neschůdnému horskému hřebenu s drsnými přírodními i klimatickými podmínkami a přecházely přes hraniční hřbet schůdnějšími sedly.
Stezky v našem kraji tvořily vedlejší spojovací síť mezi hlavními histo rickými stezkami, některé z nich vedly přímo do Kladska. Ty nejdůležitější byly čtyři: tři z nich vyúsťovaly v Dobrušce na stezce vedoucí do Kladska, čtvrtá vycházela ze Solnice (později se po ní vozila sůl do zemského skladu v Solnici).
Mnohem větší význam než v obchodě měly tyto stezky v obranné strategii země proti nenadálému vpádu nepřítele. Podél jejich tras byly systematicky budovány strážnice, z nichž bylo vidět do značné vzdálenosti a zároveň od jedné k druhé. Z nich vynikala právě strážnice ohnišovská, mezi Ohnišovem a Valem, umístěná na kopci, přirozeném přírodním valu mezi uvedenými obcemi. Šest kilometrů odsud, na vedlejším výrazném kopci, stála strážnice v Rovném. Povinností ohnišovsko- valské strážnice bylo střežit stezku vedoucí od Hradce Králové přes Dobrušku, Ohnišov, Olešnici k Levínu a dále do Kladska. Nebezpečí signalizovali strážci ohňovými znameními.val_kacenka
Podle zápisů v kronikách kontrolovala strážnice celou vyvýšeninu až k dnešní obci Spy. Měla prý podobu hradních valů, včetně hradního příkopu. Z jedné strany byla chráněna údolím Bačetínského potoka, z druhé strany Ohnišovským potokem. Právě podoba strážnice dala místu jméno „Na Valech“. Když později poklesl význam strážnic, začali se strážci věnovat rolnictví a v místech dnešní obce údajně vyrostly první čtyři usedlosti mužů „z valů“. Tak podle zápisů v kronikách vznikla obec Val. Že podobným způsobem vznikla na druhé straně vyvýšeniny obec Ohnišov, jméno si nese od zapalovaných ohňů, je jistě pochopitelné.
Postava strážců pomezí se objevuje i u Aloise Jiráska v divadelní hře „Pan Johanes“, kdy Kačenku do tajemného podzemí odvádí tajemný strážce Salakvarda, na rozdíl od pohádky, kde princeznu Kačenku do podzemí hor odvedl král permoníků. Strážci pomezí se objevují i v pověstech z okolí tajemné hory Turov. Zde, stejně jako v bájném Blaníku, spí tajemní vojáci i se svými koňmi a čekají na povel, aby vyrazili na pomoc české zemi.
Tohle naše povídání nebylo tentokrát příliš pohádkové, ale podívejte se dobře na obrázek strážce, pohádkového patrona obce Val. Muž zapalující strážní oheň, odhodlaný bránit svou strážnic, vzbuzuje spíše úctu k našim předkům, k jejich odvaze i jejich statečnosti. Život na takové osamocené strážnici nebyl vůbec žádný med a ještě větší odvahu si vyžadovalo rozhodnutí usadit se s rodinami v tomto, tehdy ještě dost divokém kraji.