Skip to content
Čeština (Česká republika)Deutsch (DE-CH-AT)Polish (Poland)English (United Kingdom)
Příroda Orlických hor Tisk Email
priroda1Nejspíš jste se s nějakou charakteristikou Orlických hor již setkali. Nevím jak vy, ale já, pokud nedržím zrovna přísně odborný materiál, se o nich v úvodních větách často dočítám, že jsou malebné. To ostatně říká o těch „svých“ horách každý patriot. Co to však může vlastně znamenat? Když je porovnáme s jinými českými horami, tak nejsou ani nejvyšší, ani největší, ani nejstrmější, ani nejdivočejší, ani nejrozmanitější, ani nejzachovalejší. Někdo by mohl říci, že vynikají maximálně svou průměrností. Jiný však, že jsou tak akorát, zkrátka malebné. Tato malebnost byla příčinou toho, že zde byla v roce 1969 vyhlášena na ploše 204 km2 Chráněná krajinná oblast (CHKO) Orlické hory. Pojďme si ale Orlické hory a jejich přírodu přiblížit více. Tvoří je především protáhlý a plochý hřbet s nadm. výškou okolo 1000 m bez výraznějších vrcholů (nejvyšším je Velká Deštná - 1115 m n. m.). Směrem k jihozápadu (do Čech) se hřeben svažuje spíše mírnějšími svahy, které jsou však rozříznuty hlubokými údolími potoků Olešenky, Bělé, Zdobnice, Říčky a Divoké Orlice (Zemská brána). Divokost těchto údolí - strmost svahů a četné skalní útvary ostře kontrastují s mírným hřebenem. Na opačnou stranu na severovýchod (do Polska) hřeben spadá prudčeji do širokého a plochého údolí Orlickozáhorské sníženiny. Údolí je tvořeno rozsáhlými loukami a pastvinami a jeho osu tvoří jedinečně zachovalá Divoká Orlice. Je jakousi zvětšeninou oblasti Jizerky v Jizerských horách. Flóra a fauna Orlických hor je v porovnání s jinými českými horami poměrně chudá. Může za to právě jejich „průměrnost“ - nízká nadmořská výška, nepříliš výrazný reliéf a poměrně jednotvárná geologická stavba s převahou metamorfovaných hornin nejstarších geologických období. Před příchodem člověka hory pokrýval smíšený les s převahou buku. Zbytky těchto smíšených horských porostů se zachovaly např. v přírodní rezervaci (PR) Sedloňovský vrch a národní přírodní rezervaci (NPR) Bukačka, kterými prochází naučná stezka (NS) „Okolím Deštného“, či v NPR Trčkov nacházející se při NS Bedřichovka. V nekonečném horském pralese se vzácně vyskytovala bezlesá očka rašelinišť. Jedním z nich je přírodní památka (PP) U Kunštátské kaple na trase NS „Po hřebeni Orlických hor“.
priroda3I přes celkovou chudost květeny a zvířeny se v Orlických horách vyskytuje řada zajímavých druhů. Z rostlin je to např. koprníček bezobalný, který zde má severní hranici svého rozšíření (severněji se nikde na světě nevyskytuje), či druhy rostoucí na rašeliništích - tzv. glaciální relikty (např. kyhanka sivolistá). To jsou druhy, jež zde zůstaly jako pozůstatky z přírody poslední doby ledové. Na rašeliništích rostou i masožravé rostliny rosnatka okrouhlolistá a tučnice obecná (Takže radši nesahat! Anebo vůbec do rašelinišť nechoďte, abyste neměli okousané boty). Tučnice roste v Orlických horách na třech lokalitách a v celých východních Čechách pak už jen na jedné další lokalitě v Krkonoších. Za zmínku stojí i bledule jarní. Ta má totiž v Orlických horách jedno z nejbohatších nalezišť v České republice. Ze zajímavých živočichů lze vidět (či spíše slyšet) vzácného ptáka chřástala polního. Za pozornost stojí i výskyt bobra evropského. Ten byl v minulosti jako většina velkých savců vyhuben, ale po vysazení v 90. letech 20. století na polské straně hor se opět rozšířil po Divoké Orlici. Souvisle se vyskytuje zmije obecná. Podrobný entomologický průzkum odhalil bohatství hmyzu. Byly zde dokonce objeveny i zcela nové druhy hmyzu pro vědu. Když se však po Orlických horách procházíte dnes, zdaleka nespatříte ani souvislý, ani smíšený hvozd. Lesy dnes pokrývají přibližně 70 % CHKO a tvoří je převážně smrkové monokultury. Při osidlování hor začal les ustupovat a přibližně od 18. století jsou zbývající smíšené lesy nahrazovány smrkovými porosty. Za to může moudrá panovnice Marie Terezie, která zavedla kromě povinné školní docházky i lesnický patent. Ten nařizoval povinnost při těžbě dřeva opětovnou výsadbu (do té doby paseky zarůstaly samovolně) a pro tyto účely se začal používat především smrk. Když však dnes procházíte po hřebeni, většinou nespatříte ani ty smrkové kultury. Hory postihla v 80. letech minulého století imisní kalamita a nepůvodní smrkové monokultury z velké části odumřely. No alespoň nic nepřekáží ve výhledu do kraje. priroda2 Listnaté a smíšené lesy se zachovaly především v hlubokých říčních údolích a v severní části hřebene (od Masarykovy chaty k Vrchmezí). Zbývající plochu CHKO tvoří především louky a pastviny. Většinou se jedná o zemědělsky využívané chudší porosty. Dochovaly se však i zachovalé louky, které unikly odvodnění a intenzivnímu využívání. Na nich se vyskytuje množství vzácných druhů rostlin, jako např. orchideje prstnatec májový, pětiprstka žežulník či téměř vyhynulý vstavač mužský. Řada těchto ploch je dnes zvláště chráněna. Jsou to např. PR Bedřichovka a PR Trčkovská louka, které se nacházejí při NS Bedřichovka. O ochranu přírody a krajiny v CHKO pečuje Správa CHKO Orlické hory se sídlem v Rychnově nad Kněžnou. V roce 2005 realizovala opatření na zlepšení stavu přírody v hodnotě téměř 1,7 mil Kč. K jejím typickými činnostem patří sečení zachovalých luk, vysazování remízů a alejí ve volné krajině, obohacování lesů o listnáče a jedli, tvorba tůní aj. Správa CHKO také zřizuje naučné stezky (v současnosti má čtyři) a informační panely u zvláště chráněných ploch.
 

Příroda



PARTNEŘI WEBU

logo-EURG


logo_aopk
Agentura
Ochrany přírody a krajiny